|
| |
|
|
Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS
Čižmářová, Eliška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS má za úkol pojednávat o problematice diagnostiky poruch autistického spektra. Zaměřuje se na rodiny s dítětem s PAS, a snaží se u nich zmapovat dobu před touto diagnózou. Jejím hlavním cílem je odhalit, co předcházelo tomu, než byla u těchto dětí některá z poruch autistického spektra diagnostikována, a co pro tyto rodiny následná diagnóza znamenala. Práce se zaměřuje především na psychické dopady, které celá situace na členy rodiny měla, ale také na celou řadu dalších okolností. Pomocí narativních rozhovorů je od rodičů zjišťováno, kdy se u jejich dítěte začaly projevovat první příznaky a jak se snažili problémy s tímto faktem spojené řešit. Dále je zjišťováno, zda navštěvovali lékaře a pokud ano, tak o jaké odborníky se jednalo a s jakými přístupy a následnými diagnózami se setkali. A v neposlední řadě se práce zajímá také o to, kdo rodinu jako prvním informoval o PAS, kdy došlo k samotné diagnostice a jak se jejich život po diagnóze změnil.
|
|
| |
|
|
Autismus - Použití systémů alternativní a augmentativní komunikace u jedinců s poruchou autistického spektra
Vošická, Edita ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá systémy alternativní a augmentativní komunikace používané u jedinců s poruchou autistického spektra. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje hlavně informace o narušené komunikační schopnosti u jedinců s autismem, o jejich vývoji řeči, diagnostice komunikačních schopností, systémech alternativní a augmentativní komunikace a možnostech pomoci rodinám s dítětem s pervazivní vývojovou poruchou. Část praktická je založena na průzkumu provedeném pomocí dotazníku, který byl rozeslán rodičům nebo zákonným zástupcům dětí s poruchou autistického spektra. Cílem průzkumu je připravit terén pro další rozsáhlejší výzkumy.
|
|
|
Augmentativní a alternativní komunikace u jedinců s pervazivní vývojovou poruchou
Kohoutková, Markéta ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Název: Augmentativní a alternativní komunikace u jedinců s pervazivní vývojovou poruchou Autor: Markéta Kohoutková Katedra: Katedra Speciální Pedagogiky Vedoucí práce: PhDr., PaedDr. Jaroslava Zemková, Ph.D Abstrakt: Monografie přináší přehled aktuálních přístupů k jedincům s pervazivní vývojovou poruchou (PVP). Nejprve jsou zde analyzovány obtíže, se kterými se tato diagnóza pojí, poté autorka objasňuje možné příčiny, možnosti intervence a prognózu. Zdůrazněn je rozdíl mezi intervencemi založenými na kognitivně behaviorální terapii a intervencemi založenými na přístupu zaměřeném na člověka. Dále práce seznamuje s novými metodami alternativní a augmentativní komunikace (AAK), které lze využít při komunikaci s jedinci s narušenou komunikační schopností. Teoretické texty doplňují praktické výsledky z longitudinálního výzkumného šetření - případové studie. Během tohoto šetření byl jedinec s pervazivní vývojovou poruchou nespecifikovanou (PVP-NOS) podroben intervenci vycházející z přístupu zaměřeného na člověka. Následně jeho verbální komunikace byla podpořena prostřednictvím metody AAK - počítačového programu s hlasovým výstupem. Získané informace jsou určeny pro využití jak odborné veřejnosti, tak rodičů k zefektivnění práce, a především komunikace, s výše uvedenými jedinci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vytvoření vhodných podmínek pro integraci dítěte s autismem v MŠ
Veselá, Božena ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vytvořením podmínek pro integraci dítěte s autismem v MŠ. Teoretická část obsahuje dosavadní poznatky k danému tématu. Cílem práce je zmapovat potřeby dítěte. Stanovuji si vhodnou metodu, kterou je pozorování. Provádím analýzu výsledků pozorování. Vyplývají z ní potřeby dítěte, a to dopomoc druhé osoby a potřeba nácviku komunikace. Zjištěných výsledků pak využívám v praxi, při úpravě prostředí, strukturalizaci času a při nácviku sociálních a komunikačních dovedností. V závěru práce provádím hodnocení integrace a stanovuji doporučení pro jeho další vzdělávání. Klíčová slova autismus, triáda postižení, pervazivní vývojová porucha, strategie a metody výuky, integrace, asistence, vhodné podmínky, potřeby dítěte
|
|
|
Autismus - Použití systémů alternativní a augmentativní komunikace u jedinců s poruchou autistického spektra
Vošická, Edita ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá systémy alternativní a augmentativní komunikace používané u jedinců s poruchou autistického spektra. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje hlavně informace o narušené komunikační schopnosti u jedinců s autismem, o jejich vývoji řeči, diagnostice komunikačních schopností, systémech alternativní a augmentativní komunikace a možnostech pomoci rodinám s dítětem s pervazivní vývojovou poruchou. Část praktická je založena na průzkumu provedeném pomocí dotazníku, který byl rozeslán rodičům nebo zákonným zástupcům dětí s poruchou autistického spektra. Cílem průzkumu je připravit terén pro další rozsáhlejší výzkumy.
|
|
|
Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS
Čižmářová, Eliška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS má za úkol pojednávat o problematice diagnostiky poruch autistického spektra. Zaměřuje se na rodiny s dítětem s PAS, a snaží se u nich zmapovat dobu před touto diagnózou. Jejím hlavním cílem je odhalit, co předcházelo tomu, než byla u těchto dětí některá z poruch autistického spektra diagnostikována, a co pro tyto rodiny následná diagnóza znamenala. Práce se zaměřuje především na psychické dopady, které celá situace na členy rodiny měla, ale také na celou řadu dalších okolností. Pomocí narativních rozhovorů je od rodičů zjišťováno, kdy se u jejich dítěte začaly projevovat první příznaky a jak se snažili problémy s tímto faktem spojené řešit. Dále je zjišťováno, zda navštěvovali lékaře a pokud ano, tak o jaké odborníky se jednalo a s jakými přístupy a následnými diagnózami se setkali. A v neposlední řadě se práce zajímá také o to, kdo rodinu jako prvním informoval o PAS, kdy došlo k samotné diagnostice a jak se jejich život po diagnóze změnil.
|
host ::
RSS.